Slovíčko – 16. neděle po Svatém Duchu

Sv. Evangelium podle Lukáše (14, 1-11).

Za onoho času vešel Pán Ježíš v sobotu do domu jednoho z náčelníků farisejských, aby tam poobědval; a oni ho pozorovali. A hle, jeden člověk vodnatelný byl před ním. I promluvil Ježíš a řekl k zákoníkům a fariseům: Jest  dovoleno v sobotu uzdravovati, čili nic? Ale oni mlčeli. I ujav ho, uzdravil jej a propustil. A promluviv k nim řekl: Kdo jest mezi vámi, jenž, padne-li mu osel neb vůl do jámy, nevytáhne ho hned v den sobotní? A nemohli mu na to odpověděti. Pověděl pak také k pozvaným podobenství pozoruje, kterak si vybrali přední místa; pravil: Když budeš pozván od někoho na svatbu, nesedej na místo přední, aby snad vzácnější než ty nebyl pozván od něho, a přijda ten, jenž pozval tebe i jeho, neřekl tobě: Postup tomuto místo, a tehdy počal bys s hanbou seděti na místě posledním. Ale když budeš pozván, jdi, posaď se na posledním místě, aby když přijde ten, jenž tě pozval, řekl tobě: Příteli, posedni výše. Tehdy budeš míti čest před spolustolujícími; neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.

Pán Ježíš v dnešním evangelijním úryvku dvakrát promlouvá k zákoníkům a fariseům prostřednictvím otázky. Latina, věrně překládající řecký originál, zde používá slovo respondeo – odpovídat. Neslyšíme však, že by se Ho někdo na něco tázal, proč tedy „odpovídá“? Odpovídá na nevyřčené otázky a námitky, které čte v srdcích farizeů. Jsou to námitky vůči Jeho mesiánskému poslání, vůči Jeho božství a Jeho autoritě, s kterou vystupuje. „Oni ho pozorovali“, ale ne neutrálně nebo se zájmem. Pozorovali Ho, aby Ho mohli z něčeho obvinit, aby mohli najít něco, co by Mu mohli vytknout. Pán Ježíš však na jejich nevyřčené otázky a námitky odpovídá s takovou mocí a moudrostí, že jsou donuceni mlčet: „Ale oni mlčeli“, „A nemohli mu na to odpovědět…“ Tím spíše také nemohli nic namítnout proti faktu uzdravení vodnatelného člověka.

Kolik nevyřčených i vyřčených otázek a námitek proti Bohu a Církvi bylo v celé historii lidstva? A kolik jich možná bylo i v mém životě? „Proč Bůh dopouští zlo? Proč se nesmí dělat tohle a tohle? Proč je antikoncepce hříchem? Kde byl Bůh, když se lidé zabíjeli ve válkách? Proč Církev mlčela k pedofilním kněžím? Proč právě já musím tolik trpět? Proč, proč, proč…“ Ptáme se jak malé děti. A Pán Ježíš a Církev stále trpělivě, s mocí a moudrostí odpovídá: Začni u sebe. Proč se povyšuješ? Jsi vždy spravedlivý, jsi vždy ohleduplný, plníš své povinnosti vůči Bohu i bližním, vzděláváš se ve víře…? Nejprve se poniž, pokoř, uznej svůj vlastní hřích a pak uslyšíš dobře Jeho hlas, uslyšíš odpověď dokonalého, svatého Božího Syna. Pak budeš i ty uzdraven, tvá vodnatelnost, tvá pýcha a nabubřelost splaskne jako bublina.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Slovíčko se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.