Slovíčko – 22. neděle po Svatém Duchu

Sv. Evangelium podle Matouše (22, 15-21).

Za onoho času fariseové odešedše radili se, kterak by Ježíše polapili v řeči. I poslali k němu učedníky své s herodiány řkouce: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na nikoho, neboť nepatříš na osobu lidskou. Pověz nám tedy, co se tobě zdá: je dovoleno dávati daň císaři, čili nic? Ale Ježíš poznav zlobu jejich řekl: Proč mě pokoušíte, pokrytci? Ukažte mi peníz daně. I podali mu denár. A Ježíš jim řekl: Čí jest tento obraz i nápis? Řkou jemu: Císařův. Tu řekl jim: Dávejte tedy, co jest císařovo, císaři, a co jest Božího, Bohu.

Proti Ježíši Kristu jsou téměř všichni: fariseové se radí spolu s herodiány. Jejich vzájemné rozdíly, jejich rivalita jde nyní do pozadí. Cíl je jediný – vyzrát nad Ježíšem. On je v této situaci sám – nikdo Mu neporadí, nemůže se opřít o své učedníky, apoštoly. Otázka je záludná a zdá se, že je v pasti, zatlačen do kouta. To je ovšem jen lidský pohled. Pán Ježíš svou božskou moudrostí nejen poznává jejich zlobu, ale také na ni adekvátně odpovídá. Zahanbuje jejich lidskou vychytralost a pokrytectví. Jim nejde o to, lépe sloužit Bohu, jejich otázka má jediný cíl: dokázat si svou pravdu, obrnit své srdce před Ježíšovým slovem, které je tolikrát vyzývalo k pokání.

Křesťan, který chce upřímně sloužit Bohu, může být někdy v podobné situaci jako Pán Ježíš. Lidé zadávají záludné otázky, jakoby se chtěli něco dozvědět o tvé víře, ve skutečnosti tě však chtějí polapit v řeči. Tak jednají např. jehovisté a jiní sektáři, jejichž decentní otázky tě mají nasměrovat tam, kde tě chtějí mít, aby pak mohli navázat a začít hlásat své bludy. Tak jednali za minulého režimu např. ateističtí učitelé, kteří svými záludnými otázkami zadávanými dětem, které chodily na náboženství, chtěli dosáhnout jediného – polapit je v řeči a zesměšnit před celou třídou. Tak jednají i dnes někteří učitelé ovládaní duchem nečistoty a hedonismu, když podobným způsobem chtějí zesměšnit a duchovně zlomit děti z katolických rodin, které nesouhlasí s manipulací svých potomků prostřednictvím tzv. sexuální výchovy nebo jiných podobných zvrhlých „výchov“ liberální společnosti.

Co v této situaci dělat? Jak můžeme vyzrát na své podlé protivníky, za kterými je duch lži? Jedině Boží mocí. Svatý Duch nám dal své dary. V těchto situacích je velmi potřebný dar rady. Tam, kde nestačí pouhá rozvážnost, v těžkých a nenadálých okolnostech je tento dar nutný. On nás učí, jak být zároveň „bezelstnými i obezřetnými“ (Mt 10,16), statečnými i mírnými, jak si zachovat upřímnost a zároveň nebýt naivní a neopatrný. Každý, kdo je v milosti posvěcující, dary Ducha svatého má a může počítat s jejich pomocí. Přesto je však dobré také často o tyto dary prosit, třeba slovy sv. Bonaventury, který Pána Ježíše prosí o „dar rady, abychom chodili po správných stezkách ve tvých šlépějích“.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Slovíčko se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.