Slovíčko – 2. neděle adventní

Sv. Evangelium podle Matouše (11, 2-10).

Za onoho času Jan uslyšev ve vězení o skutcích Kristových, poslal k němu dva z učedníků svých a vzkázal mu: Ty-li jsi ten, který přijíti má, či jiného čekáme? A Ježíš odpovídaje řekl jim: Jděte a zvěstujte Janovi, co jste slyšeli a viděli: slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní se očišťují, hluší slyší, mrtví vstávají z mrtvých, chudým se zvěstuje evangelium, a blahoslaven jest, kdo se nebude horšiti nade mnou. Když pak oni odcházeli, počal Ježíš mluviti k zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť vidět? Třtinu-li větrem se klátící? Anebo co jste vyšli vidět? Člověka-li měkkým rouchem oděného? Hle ti, kteří nosí měkká roucha, v domech královských jsou. Ale co jste vyšli vidět? Proroka-li? Zajisté; pravím vám, i více nežli Proroka; neboť tento jest to, o němž jest psáno: Hle, já posílám Anděla svého před tváří tvou, který připraví cestu tvou před tebou.

Proč se Jan Křtitel prostřednictvím svých učedníků ptal Ježíše Krista, kým vlastně je? Jsou dvě možná vysvětlení – buď v důsledku svého uvěznění zapochyboval o svém a Jeho poslání anebo tak činil jen kvůli svým učedníkům – aby oni sami mohli osobně poznat Ježíše a přesvědčit se o tom, že je Mesiášem. V každém případě však vidíme, že Pán Ježíš se ani slovem nezmiňuje o tom, že by snad sv. Jan Křtitel byl hoden výtky pro své pochybnosti, právě naopak – velmi ho veřejně chválí. Říká, že není chvějný jako třtina a že je tím, kdo připravuje Jeho cestu, Předchůdcem.

Předchůdcem byl nejen v tom, že křtil a hlásal pokání. Sv. Jan je předchůdcem Ježíšovým také v tom, že byl za hlásání pravdy Božího zákona nespravedlivě obviněn, uvězněn a nakonec zabit. A pokud musel duchovně zápasit o to, aby se jeho vůle sklonila před vůli Boží a přijal nespravedlivý rozsudek, i v tom je předchůdcem a prorockou předpovědí duchovního zápasu Pána Ježíše, který také ve svém lidství musel v Getsemanech na modlitbě zápasit o sílu k přijetí utrpení a kříže.

Každý člen Církve by měl být také takovým Ježíšovým „andělem“ a „předchůdcem“ v tom prostředí, kde žije. Vždyť podle Ježíšova slova jsme dokonce větší než Jan Křtitel (por. Mt 11,11). Nejsme totiž jen Kristovými předchůdci, jsme zároveň Jeho následovníky. To však znamená také ochotu a připravenost podle Jeho vzoru trpět, často i nespravedlivě. Tak trpí i dnes ohromné zástupy křesťanů v zemích jako je Írák, Pákistán, Egypt či Severní Korea. Ale nespravedlivé obvinění nás může potkat i v Evropě: nedávno bylo např. ve Francii několik mladých katoliček nespravedlivě obviněno z násilností a šikanováno policií jen za to, že nenásilnou formou (veřejná modlitba růžence) vyjádřily nesouhlas s rouhavým divadelním představením Golgota Picnic.

Nepohoršujme se tedy nad Pánem Ježíšem, když vidíme zdánlivou bezmocnost Jeho a Jeho učedníků tváří v tvář nespravedlnostem mocných tohoto světa. Buďme silní a neochvějní jako Jan Křtitel, a to tím spíše, že Bůh nám dal ve křtu dar nového života, tedy moc Kristova Vzkříšení. Pokud se v nás skutečně projevuje, my sami se stáváme těmi, kteří svou neochvějností a věrností Kristu v jakékoliv situaci hlásají evangelium chudým.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Slovíčko se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.