Slovíčko – 4. neděle adventní

Sv. Evangelium podle Lukáše (3, 1-6).

Roku patnáctého panování císaře Tiberia, když Pontius Pilát spravoval Judsko a Herodes byl tetrarchou v Galilei, Filip pak, bratr jeho, tetrarchou krajiny iturejské a trachonitské, a Lysanias tetrarchou abilínským, za nejvyšších kněží Annáše a Kaifáše stalo se slovo Hospodinovo k Janovi, synu Zachariášovu, na poušti. I přišel do veškeré krajiny jordánské a kázal křest pokání na odpuštění hříchů, jakož psáno jest v knize řečí Proroka Isaiáše: Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho; každé údolí budiž vyplněno a každá hora i pahrbek budiž ponížen, a místa křivá buďtež přímými a místa drsná cestami rovnými: a veškeré lidstvo uzří spásu Boží.

Bůh promluvil k Janu Křtiteli, a to v konkrétním historickém čase velmi přesně zaznamenaném evangelistou Lukášem. To ukazuje, že u Boha nejsou žádné náhody a Jeho plán spásy pobloudilého lidstva je konkrétní, přesný a důkladně načasovaný. V tomto plánu spásy však má místo také člověk – zde konkrétně Jan Křtitel. On poslechl Boží výzvu a vyšel do jordánské krajiny, aby zde hlásal křest pokání.

Jeho hlas – hlas volajícího na poušti – však nestačí. Je třeba se na ten hlas otevřít, je tedy potřeba ještě jiných lidí. Ano, to my máme připravit cestu Páně a činit přímými jeho stezky. Možná nás ale napadne: copak Jeho stezky nejsou přímé, jak říká Ozeáš (14,10)? Copak Bůh neučinil vše dokonalým? Ano, ale dal to své dokonalé dílo do správy nám lidem, a my jsme hříchem vše pokřivili, vykopali různá údolí a navršili nepřekonatelné hory. Co jsme pokazili – máme teď napravit.

Samozřejmě víme, že bez oběti Ježíše Krista, která nám získala milost potřebnou ke spáse, by naše pouhá lidská snaha nebyla k ničemu. Proto se také tato oběť v Církvi stále obnovuje nekrvavým způsobem prostřednictvím mše sv. a my jsme vybídnuti k účasti na ní. Máme se však také na ni v tomto adventním čase připravit dobrou sv. zpovědí. Jen tak můžeme narovnat vše křivé a uhladit vše drsné.

Až se pak budeme o Božím hodu vánočním s čistým srdcem účastnit Nejsvětější oběti, obětujme ji také za ty, kteří v tom dni „vyplní svou roční povinnost“ – tedy za ty, kteří se domnívají, že stačí být v kostele jen jednou v roce, na půlnoční. Připravme svou modlitbou cestu Páně také do jejich srdcí a modleme se, aby se jim otevřely oči. Tak se také s naší spoluprací začne plnit Boží slovo, že „veškeré lidstvo uzří spásu Boží“.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Slovíčko se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

8 reakcí na Slovíčko – 4. neděle adventní

  1. Pingback: Rozhlédnutí 2011/12/18 « Duše a hvězdy

  2. Katka napsal:

    Není třeba přinášet stále další a další oběti..copak Ježíšova obět´nebyla dokonalá a plně dostačující?V listě Žídům je psáno.“.Proto se Ježíš stal ručitelem lepší smlouvy.
    A dále: Levitských kněží muselo být mnoho, protože umírali a nemohli sloužit trvale.
    Ježíšovo kněžství však nepřechází na jiného, neboť on zůstává navěky.
    Proto přináší dokonalé spasení těm, kdo skrze něho přistupují k Bohu; je stále živ a přimlouvá se za ně.
    To je ten velekněz, jakého jsme potřebovali: svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků a vyvýšený nad nebesa,
    který nemusí jako dřívější velekněží denně přinášet oběti napřed za vlastní hříchy a pak teprve za hříchy lidu. Ježíš to učinil jednou provždy, když obětoval sebe sama.
    Zákon totiž ustanovuje za velekněze lidi, podléhající slabosti, ale slovo přísahy, dané až po zákonu, ustanovuje Syna navěky dokonalého.“ (Žid 7,22-28)
    Jak to mám tedy pochopit..je Ježíšova obět´nedostatečná?
    Co se týče modlitby za ostatní,aby našli cestu k Boho a Ježíši..Nám všem dal Ježíš příkaz..Mt 28,19-20″Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého
    20a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal“
    To je náš úkol na tomto světě a i když je modlitba důležitá,tohleto za nás neudělá..

    • frafranciscus napsal:

      A kdo mluví o přinášení dalších obětí? Čtěte pořádně! Předpokládám, že jste protestantka. Pokud chcete polemizovat s katolickým učením, je třeba si ho napřed pořádně prostudovat. Pak nám nebudete připisovat něco, co Církev nikde neučí (že by Ježíšova obět byla nedostatečná).

      • Katka napsal:

        Ne,jsem katolička..i když bývalá..uvěřila jsem před rokem..tedy správně řečeno,přijala jsem Ježíše jako svého Pána a Spasitele podle Řím 10,8-11 . Mám to tedy pochopit tak,že přinášení nekrvavé Ježíšovy oběti při mši není přinášení oběti,ale jen připomínka na její památku,tak jak On nám to přikázal?(1Kor11,26 Kdykoli tedy jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde. )
        V KKC par.1367 jsem našla toto:“Kristova oběť a oběť eucharistie je jedna jediná oběť: „Vždyť jde o jednu a tutéž oběť a sám Ježíš ji přináší skrze službu kněží, on, který jednoho dne obětoval na kříži sám sebe: různý je pouze způsob, jímž se oběť přináší.“ „A protože v této božské oběti, která se koná ve mši svaté, je přítomen a nekrvavým způsobem obětován sám Kristus, který se obětoval jen jedenkrát krvavým způsobem na oltáři kříže …, [je] tato oběť vpravdě smírnou obětí.“

  3. frafranciscus napsal:

    No vidíte, odpověděla jste si sama. Je to přinášení téže oběti! Tedy v žádném případě to neumenšuje hodnotu Golgoty, právě naopak. Ovoce golgotské oběti Pána Ježíše Krista jsou díky Boží všemohoucnosti stále aktualizovány a prostřednictvím Církve, konkrétně svátosti kněžství, ustanovené samotným Pánem Ježíšem, nově přivlastňovány dalším duším. Asi nechápete, jak je možno tutéž oběť přinášet jakoby v různých časech, že? A nebude to tím, že to není lidská oběť, ale oběť Boha, který je věčný? Podobně vy, když jak říkáte jste „přijala Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele“ skrze víru můžete mít „tady a teď“ takto užitek z Jeho Oběti. Rozdíl je pouze v tom, že Katolická Církev učí, že nestačí „pouhá víra“, protože normální cestou, jak získat milost, je prostřednictvím svátostí. Tedy víra není jen něco čistě osobního mezi mnou a Bohem, realizuje se v Církvi a prostřednictvím Církve, způsobem, jaký určil Bůh (svátosti). Takže se vraťte domů, ke zdroji, na co paběrkovat? V Katolické Církvi, která je vaší Matkou a vy její dcerou, i když možná trochu „zbloudilou“, máte plnost a jistou cestu spásy!

    • Katka napsal:

      Myslím a pokud jsem to při čtení Písma pochopila,Ježíš při ustanovení Večeře Páně řekl..Lk 22,19-20 Pak vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se slovy: „Toto jest mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.“
      A právě tak, když bylo po večeři, vzal kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá.“ a jistě to nemyslel jako přinášení dalších obětí,ale jen připomínku toho,co se stalo..Proč se má Bůh stále a znova obětovat?
      Já vím,že jsem spasena..přijala jsem Ježíše podle Řím 10,8-11 „Blízko tebe je slovo, v tvých ústech a ve tvém srdci‘; je to slovo víry, které zvěstujeme.
      Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení,
      neboť Písmo praví: ‚Kdo v něho věří, nebude zahanben.‘“
      Pokud mám věřit Písmu a já mu věřím,protože je to Boží slovo,vím také že,že si spásu nemůžu nikterak zasloužit,žádnými skutky..Ef 2,8 „Milostí tedy jste spaseni skrze víru.
      Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.“
      Kde jsou prosím v Písmu ustanoveny svátosti?Prosím o nějaké odkazy,já jsem tam nic nenašla.A kde je v Písmu o tom,že jen v katolické církvi mám jistotu spásy?V Písmu jsem k tomu taktéž nic nenašla..
      Ještě otázku,proč jsem zbloudilá dcera..proto,že čtu Písmo a nacházím tam věci,které ne vždy souhlasí s katolickou vírou?
      Děkuji
      Katka

  4. Pavla napsal:

    Dobrý den pane frafranciscusi,

    omlouvám se, že se vměšuji do diskuse, ale nikde v Bibli jsem nenašla tuto nekrvavou oběť, takže ji nechápu. Můžete mi dát odkaz v Písmu, kde Ježíš říkal, že Ho máme nekrvavě obětovat každou mši? To pokaždé sestoupí z Nebe a vtělí se do eucharistie? Takže je zde opravdu fyzicky? Kolikráte tedy Ježíš má přijít fyzicky na Zem? Čtu hodně Písmo a trochu mne mate katolické učení, protože to tam nenacházím, ale ráda si to nechám vysvětlit, když dostanu přesné citace z Písma.

    Takže mimo Církev Řimskokatolické opravdu není spásy, jak píšete? A co Ti ostatní, např. Jan Hus? Copak Ježíš zemřel jen za římskokatolíky? Bůh nemiluje jiné křesťany? Není myšleno, že Ježíš je hlavou všeobecné církve a je jedno jak s jmenuje?

    Kde je v Písmu řečeno Ježíšem o svátostech? Prosím za odkazy.

    Děkuji za Vaši ochotu vysvětlit to hledajícím

    Pavla

  5. frafranciscus napsal:

    Vážené dámy, pokusím se vám v krátkosti odpovědět. Jelikož ale dáváte více otázek, bylo by to spíš na delší osobní diskuzi. Necítím se být povolán k tomu vše každému polopaticky vysvětlovat. Můžete prostě vzít katolický katechizmus a přečíst si to. Např. o každé svátosti je tam toho poměrně dost a vždy jsou tam uvedeny biblické citáty!!! Zmíním se nyní jen o jediné – o křtu. Je jasné, že ho ustanovil Pán Ježíš jako nutnou podmínku spásy – viz. Mk 16,16; Mt 28,19-20. Mimo jiné ale také řekl apoštolům, aby šli a učili. To mimo jiné jasně ukazuje, v čem především se mýlíte. Ptáte se mně, kde to je v Písmu. A já odpovídám – nemusí to být vše v Písmu. Písmo sv. (NZ) je zapsané apoštolské učení, ale nikde není řečeno, že to je jediný pramen pravdy o Bohu. Církev (založená na apoštolech – tedy reprezentovaná nástupci apoštolů – právoplatně vysvěcenými biskupy) učí o Bohu – prostřednictvím Písma sv., které jen ona může právoplatně vyjasňovat, a apoštolské (nepsané) Tradice. Koneckonců, i samotné Písmo, na které se tak vehementně odvoláváte, je sbírka spisů autoritativně schválených Církví. Pokud toto neuznáváte, jakou máte jistotu, že to, co považujete za Písmo, je skutečně Písmem? Točíte se v bludném kruhu.
    Co se týká spásy – je jasné, že Ježíš Kristus založil jednu Církev, ne pět nebo deset. A Katolická Církev je Církví apoštoskou – není těžké historicky dokázat, že její počátky a učení jsou apoštolské. (Zkuste si něco vyhledat a přečíst od bl. J. H. Newmana, konvertity od anglikánství ke katolicismu.) Tedy ona je tou Církví, kterou Pán Ježíš založil. Proto jen v ní může být spása. O mimořádných cestách spásy zde nebudu mluvit. (Mimochodem, Jan Hus byl římskokatolický kněz, pokud to nevíte, nastudujte si to!!! Otázka jeho spásy je však věcí, kterou nejsem povolán soudit, je však jisté, že vyznával některé názory, Církví odsouzené jako heretické.)
    Doporučuji přečíst: http://www.fatym.com/storage/1306679861_sb_nase-cesta-do-katolicke-cirkve.pdf. Mnohá témata vysvětlena zde: http://apo-logia.blogspot.com/ (Nebudu přece nosit dříví do lesa, když to již vysvětlil jiný 🙂 ) Pokud budete mít i po prostudování těchto materiálů další otázky, ozvěte se prosím osobně na můj mail. Pokoj Kristův!

Komentáře nejsou povoleny.